Vpravo dole na našich stránkách můžete hlasovat o tom, kdo Vás na letošním Zvonění nejvíce zaujal.

Letošní ročník Modletického zvonění nebude jen ve znamení hudby, jako tomu bylo v minulých letech, ale bude i zábavou pro naše nejmenší. Ti se mohou těšit na skákací nafukovací hrad, malování na obličej, balónkovou show, tvůrčí dílnu šikovných rukou a v neposlední řadě i na funkční model železnice s 200 m kolejí, včetně řepařské dráhy a cukrovaru. Poslední dvě věci budou navíc umístěny v nově rekonstruovaném sále modletického zámku, takže i dospěláci se mohou pokochat, jak to asi bude vypadat v místě budoucích tancovaček a divadelních představení.

Neváhejte tedy a 24. srpna přijeďte do Modletic s celou rodinou, protože Modletické zvonění je akcí pro všechny generace.

Nebojte se přijet na Modletické zvonění na kole. 24. srpna bude po celý den do 22 hodin v provozu úschovna kol, kam si je můžete BEZPLATNĚ dát.

Pokud máte pejska, k němu košík, je hodný a nevíte co v sobotu s ním, tak ho vezměte s sebou na festival. Jen Vás prosíme, abyste udržovali pořádek. Pytlíčky na exkrementy jsou rozmístěny po celých Modleticích a budou i v informacích v areálu festivalu. Mějte po celou dobu pejska na vodítku a dejte mu košík. Přesto ale zvažte, jestli mu nebude lépe někde jinde. Hluk z aparatury slyší podstatně více.

Skupina hraje v následujícím nástrojovém obsazení: akustické a elektrické kytary, klávesy, baskytara, bicí a perkuse. Jak napovídá název, skupina kříží žánr country s mnoha dalšími hudebními vlivy. Repertoár Cross Country se skládá jak z vlastních autorských skladeb, tak i z různých skladeb převzatých s původními i českými texty. Uskupení je plné zkušených profesionálních muzikantů.

A co prozradili za novinku, která se týká našeho festivalu: „Zahrajeme po delší odmlce nový program s novou zpěvačkou Bárou. Už se moc těšíme... Přijďte nás podpořit a užít si krásnej festiválek v Modleticích. Začátek festivalu v poledne, my hrajeme okolo 14 té hodiny. Kromě naší kapely můžete vidět a slyšet Jiřího Schmitzera, Žalman a spol. nebo Beatles revival Mrtvej brouk...“

A Modletické zvonění k tomu dodává, že ona tajemná Bára není nikdo jiný, než Modleťákům a přespolním známá Bajda Fialová, která po dlouhá léta zpívá na dětských dnech v Modleticích a zároveň dělá porotkyni hudební soutěže na této slavnosti. Zároveň je třeba podotknout její velký osobní úspěch, protože Bajda se tento rok účastnila soutěže Czech talent ve Zlíně. Té soutěže, kterou kdysi vyhrál např. Tomáš Klus a která ho proslavila po celé naší vlasti. A Bajda se na letošním Czech talentu probojovala do finále, kde obsadila báječné druhé místo.

Určitě si nenechte toto spojení ujít a přijďte 24. srpna do Modletic.

(zdroj: www.cross-country.cz, doplněno redakcí Modletického zvonění)

Jiří Schmitzer je český herec a písničkář. DAMU absolvoval v roce 1974, poté hrál v Činoherním studiu v Ústí nad Labem. Od roku 1985 je členem souboru Studia Ypsilon. Ve filmu debutoval v roce 1970. Hrál ve slavných filmech Marečku, podejte mi pero!, Postřižiny, Slavnosti sněženek, Vesničko má středisková, Černí baroni, Báječná léta pod psa, Kytice, Kráska v nesnázích, Kanárek a mnoha dalších. V roce 1997 získal jako „nejlepší herec v hlavní roli“ ve filmu Bumerang Českého lva.

Působí také jako skladatel, skládal hudbu pro divadelní inscenace (mj. i pro Národní divadlo). Vystupuje také jako písničkář se svými převážně humornými písničkami. Vydal již čtyři alba. Zpíval také na albu Bratří Ebenů Já na tom dělám a Ebeni v zahradě.

V roce 2008 vydal knižně pod názvem Kanimůra ze Šardonu výbor svých textů.

U mladší generace je známý hlavně díky písni Máte na to? ("Prdel").

(zdroj: wikipedia.org)

Seiftiú je královéhradecká multifolková energií překypující kapela, která se na hudební scéně pohybuje od roku 2010.
Samotný název kapely je převzat z irského jazyka a znamená IMPROVIZACE.

Repertoár kapely překračuje hranici mnoha stylů. Mají bohaté nástrojové obsazení a jejími stálými členy jsou Josef Vojáček (violoncello, zpěv), Václav Derner (bicí, cajon, zpěv), Mária Beňová (kytara, zpěv), Terézie Beňová (housle, zpěv), Anna Beňová (flétny, housle, zpěv) a Bára Šůstková (housle, zpěv).

Akustická kytara dává kapele folkový nádech, housle a flétna odkrývají kořeny irské a slovenské lidové hudby, violoncello a bicí značí lehce funkový základ.

Pravidelně vystupují ve studentských hudebních klubech a na festivalech.

Více informací o kapele a ukázky můžete vidět zde.

Hromosvod byl založen na podzim 1994 jako dětská kapela. Postupně se vypracoval až k cd 17 lízátek, které vyšlo na jaře 2004 u renomovaného vydavatelství Indies Records.
V propagačních materiálech se psalo o „velké naději českého folk-rocku“, desku za účasti dvou stovek přihlížejících pokřtil v pražském Rock Café zpěvák Pavel Bobek.
V květnu 2006 vyslal Hromosvod do světa své druhé oficiální album s názvem Svitavy, ověnčené pozitivními novinářskými ohlasy a úspěšnou koncertní šňůrou zakončenou ve velkém stylu před zaplněným Hlavním náměstím v Bratislavě.
Po festivalovém reji let 2007 a 2008 (Sázavafest, Vinohradské vinobraní, Okolo Třeboně, Benátská noc…) začala kapela pracovat na dalším cd Zimní čas (hosté M.Vašíček, J.Janek, R.Uhrik, R.Lomtadze…), které vyšlo v září 2010 a před vyprodanou Malostranskou besedou ho pokřtil Vladimír Mišík. Po boku jeho Etc… a také se spřátelenou Jablkoní odjel pak Hromosvod své zatím největší turné, klip Tanečnice shlédlo na youtube bezmála 30.000 lidí. Skupina hraje našlapaný písničkový folk-rock, který se díky nástrojovému obsazení a aranžérské pestrosti mírně vymyká tradičním proudům, ale nesklouzává do intelektuálního rozjímání o smyslu všeho a ničeho. Od léta 2012 posílil koncertní sestavu hráč na mandolínu, ukulele a další strunné nástroje Vojtěch Jindra (Bran, Taliesyn).
Hromosvod má za sebou kolem 350 koncertů, jako předskokany si kapelu vybrali m.j. Marsyas, V. Mišík, L. Dusilová, M. Hrůza, Jablkoň, Nerez, Druhá tráva nebo Fleret.

HODNOCENÍ HUDEBNÍ KRITIKY:

Antonín Kocábek – časopis TÝDEN 11/2010
Hromosvod si zručně hraje s náladami, je pestrý díky účelně využitému nástrojovému obsazení a obzvlášť v pomalejších, baladických polohách skladby navazují na to nejlepší, co se v žánru objevilo. Kdo má rád třeba takové Č.p.8, svoje si tu určitě najde. Ostatně i fakt, že desku pokřtil Vladimír Mišík, do všeho organicky zapadá a udává směr (…) Na třetí nahrávce hraje Hromosvod s radostí a vedle rozptýlení nabízí i porci osobité poetiky. Jde o desku příjemnou a ve všech směrech neodfláknutou.

Petr Korál – deník E15 11/2010
Při poslechu nového alba Hromosvodu vás možná napadnou jména jako Vladimír Mišík, Vlasta Redl, AG Flek, Marsyas… Především písně Špatný časy, Spolu a povedená česká předělávka Harissonovy Pisces Fish by bez problémů obstály v konkurenci repertoárů zmíněných, nepoměrně slavnějších kolegů v branži.

Tomáš Hrubý – časopis FOLK A COUNTRY 11/2010
Bezpodmínečně zaujmout, strhnout, vtáhnout do děje diváka, vytvořit atmosféru… to je něco, co řada jinak stejně talentovaných muzikantů oproti Hromosvodu zdaleka tolik neumí.“

Filip Tomášek – časopis REPORT 10/2010
Z novinky je slyšet, že materiál byl vybroušen koncertním hraním, dotažené aranže věstí, že kapela dočkala času i ve studiu, do správné polohy se usadil zpěv. Díky pečlivému mixu CD příjemně „hraje“, zvuková kouzla by však byla k ničemu bez nápadů a šťávy. Obojího je tu dostatek (…) Vkusné, chytré, dotažené. Deska, kterou napoprvé neprokouknete. Uvařte si čaj a zpestřete si (pod)zimní čas. Nebudete litovat.

Tomáš Pohl – FOLKTIME.cz 10/2010
Není to „čechomorovské juchání“, není to ani „klezmerovský odvaz“, je to nehraná radost z melodií, které dokážou roztančit duše diváků. Hromosvod pálí do hlediště jednu písničku za druhou, dlouhé blond vlasy Hanky Vyšínské, která s houslemi létá po jevišti, se téměř mísí s dlouhými vlasy kapelníka…

Časopis REPORT o cd Svitavy (2006):
Rozkročen mezi styly, z nichž nejblíže mu je bytelný folk-rock, bere Hromosvod svojí hudbu s nadhledem a autorsky je stále pevnější v kramflecích. Pokud se na debutu kapela teprve nesměle rozhlížela, na Svitavách už zřetelně nachází směr, začíná si věřit, je vyhranější, pestřejší…

Více informací o kapele najdete na www.hromosvod.cz

Pořadatelé Modletického zvonění 2013 již uzavřeli dramaturgii pro ročník 2013 a již jen dolaďují detaily a brzy Vám představí celkový program hudebního odpoledne.

Takto rychlé sestavení programu povede k delší kampani a tak se s plakáy na MZ 2013 budete moc setkávat mnohem dříve a zvát tak své kamarády.

Jedna z nejznámějších folkových kapel Žalman a Spol. funguje v různých obměnách již tři desetiletí. Nic není navěky neměnné.

Téměř 15 let vystupovala kapela v ustálené sestavě Pavel Žalman Lohonka, Petr Novotný, Jan a Jindřiška Brožovi. Od r. 2012 již manžele Brožovy můžete vidět pouze v kapele Devítka. Z původních spolupracovníků zůstal po Žalmanově boku pouze Petr Novotný. Post zpěvačky nyní obsadila Michaela Hálková. Ta již v Žalmanově kapele vystupovala v letech 1995-1996. Své kytarové mistrovství předvádí nenápadný, ovšem velmi zkušený muzikant Pavel Malina, který předtím hrál ve spoustě známých kapel včetně uskupení s Pavlínou Jíšovou, Lenkou Filipovou, Věrou Martinovou a Pavlem Bobkem.

Repertoár se malinko pozměnil a hlavně si u některých písní kapela vyhrála s novými aranžemi, takže o překvapení není nouze. Zazní některé starší oblíbené skladby v novém kabátku, třeba Sen o Berenice, Nikdo se nesmál a mnohé další. Chybět ovšem nebudou ani letité divácky osvědčené a žádané hity jako Divoký horský tymián.

Přijďte se podívat, co nového se může udát i u starých osvědčených kapel, máte možnost posoudit, jak se výměna obsazení povedla. Nechte se unést příjemnými melodiemi a prožijte hezký den.

Více informací na www.zalman.cz.

Kapela (zal. 1999), složená z mladých, ale zkušených českých hudebníků, na svých koncertech věrně prezentuje výhradně písně nesmrtelných liverpoolských „Brouků“ ze všech etap jejich existence, muzikanti hrají v oblecích. Nejedná se o sterilní nápodobu včetně účesů, pohybů a spodního prádla Na Mrtvém brouku bývá oceňováno, že působí na pódiu živě, samozřejmě při zachování zásadních atributů písní Beatles. A také že se nesoustřeďuje pouze na období 1962-65, ale i na druhou fázi, kdy John, Paul, George a Ringo teprve plně dokázali, co je v nich. Písně jako Here Comes The Sun, Lady Madonna, Let It Be nebo Lucy In The Sky With Diamonds od revivalů „Fab Four“ většinou neuslyšíte, m.j. díky tomu, že na rozdíl od Mrtvého brouka nemívají na pódiu klávesy. Samozřejmě nechybí ani veškeré „mersey-sound“ hity typu Help, A Hard Day’s Night, She Loves You, From Me To You, I Wanna Hold Your Hand…

Za dobu své existence má za sebou Mrtvej brouk m.j. vystoupení na slavnostech v Nové pace, Frýdku-místku, Kuřimi, Hranicích či na Kladně, na městských plesech v Kolíně, Roudnici, Neratovicích nebo Turnově, v předních českých sálech jako je pražská Malostranská beseda, plzeňská Měšťanská beseda, luhačovický Ogar, děčínský Škuner, jablonecká Rampa, pardubická Ponorka, kutnohorský Planet Music, třebíčský B-klub, Lesanka v Jánských lázních, Koubkovy Chotěmice a mnoho dalších, včetně akcí firemních a soukromých. Napříč republikou, od Šumavy po Beskydy.

Zúčastnění hudebníci si uvědomují, že muzikant by neměl pouze reprodukovat, proto jsou činní v úspěšných autorských kapelách Hromosvod, 5P Luboše Pospíšila či Schodiště.

Bližší informace naleznete na internetových stránkách www.mrtvejbrouk.cz

Na adrese http://alfici.rajce.idnes.cz/Modleticke_zvoneni_2012_-_Foto_Jan_Sulc/ se nachází fotogalerie z letošního ročníku Modletického zvonění.

Základní stavební kamen českého písničkářství Vladimír Merta a dvakrát mladší klavírista a kytarista Ondřej Fencl (Hromosvod, 5P Luboše Pospíšila, Schodiště…) spojují své síly v sérii společných koncertů napříč republikou. „Ondřej Fencl napsal email, že by mi rád poslal desku jeho kapely Hromosvod. Já na to: přijď dnes večer do klubu Kaštan, mám tam koncert. Zahrajem si a je to! A bylo to,“ vzpomíná Merta na iniciační zážitek z loňského jara. „Hráli jsme bez zkoušení celou hodinu. To se může stát leda tak Dylanovi. Nebo mně.“ Vřele přijaté vystoupení pak vyústilo do dlouhodobější spolupráce.
Základem playlistu jsou Mertovy nesmrtelné písně ze 70. a 80. let. (Chtít chytit vítr, Astrolog, Praha magická, Kocovina, Vzdálené výstřely…), v jistém smyslu se v duu s klavírem a druhou kytarou jedná o návrat k písničkovosti, tak jak ho ostatně protagonista předvádí na loňském povedeném cd Ponorná řeka.

VLADIMÍR MERTA
Vladimír Metra se narodil 20. 1. 1946 v Praze. Vystudoval architekturu na ČVUT, poté ještě na FAMU absolvoval scénaristiku a režii (jeho absolventský film na motivy povídek Oty Pavla Smrt krásných srnců byl za komunismu kultovní záležitostí).
Během studijního pobytu ve Francii začal koncem šedesátých let skládat vlastní písně, první LP deska Ballades de Prague vyšla více méně náhodou v roce 1969 u francouzské společnosti Vogue (dnes má mezi sběrateli cenu zlata).
Další možnosti silně omezila represe režimu, Merta s přestávkami koncertoval, publikoval a pokoušel se o vlastní filmařské projekty, byť oficiálními místy nepodporován.
V sedmdesátých a osmdesátých letech se stal nedotknutelnou písničkářskou ikonou. Prakticky kolem všeho, na co sáhl, vedla zdejší kritika oslavné tance. Básnické texty, ojedinělá hra na kytaru a písně jako Chtít chytit vítr nebo Omamná květina pravdy vynesly Mertovi statut svojského muzikanta, který se nenechá nikým svázat.
Na první oficiální domácí album si musel počkat až do roku 1978, o deset let později vyšlo syrové dvoj-LP s živým záznamem koncertu v Malostranské besedě, kde nechybí ani Praha magická, Dezertér či Kocovina.
Po letech čekání následovalo cd Filmy v hlavě, jímž Merta stvrdil svou roli intelektuála naprosto nezapadajícího do černobílé schematičnosti společenských poměrů.
Z množství dalších aktivit zmiňme spolupráci se souborem židovských písní Mišpacha, barokní a renesanční hudbu s Janou Lewitovou nebo aktuální kooperaci s Mišíkovými Etc…, která vyústila v nové, nezvykle zpěvné cd Ponorná řeka (květen 2011).

Skupina HOP TROP je stálicí na scéně trampské hudby už plných 31 let, a od svého vzniku hraje stále v původním složení.

HOP TROP byl hodnocen na festivalech Porta nejvyššími cenami za interpretaci i autorství a v roce 1988 se stal držitelem Zlaté Porty. Za album, vydané GZ Loděnice v roce 1990 s názvem „Hop Trop II“, byly hudebníkům předány „ZLATÉ DESKY“, a později „PLATINOVÉ DESKY“. Skupina HOP TROP mnohokrát vystupovala v televizních pořadech a její autorské písničky jsou denně vysílány soukromými i státními rozhlasovými stanicemi. Přijali je za své trampové, vodáci, a romantici se vztahem k cestování a přírodě. Některé zlidověly a jsou vyučovány v základních školách. Na svých cestách do USA a Austrálie HOP TROP vystoupeními potěšil i české a slovenské krajany.

Zdroj: www.hoptrop.cz

Zajímavost na závěr: Jeden z pořadatelů, tedy klub Alfíci Modletice, používá písničku Lodníkův lament (známá též jako Trajda) přes dvacet let jako hymnu klubu.

Písničkář Jiří Šmidt pochází z Prahy a na podiích hraje víc jak deset let. Veřejně vystupovat začal již dříve na Country Radiu v dávné soutěži Brána do éteru, kde nasbíral první úspěchy. K začátkům se váže také výhra v autorské soutěži časopisu HITBOX.

Poté krátce spolupracoval s naším předním loutnistou a příležitostným kytaristou Rudolfem Měřínským. Spolu hráli např. na Čechtické lilii nebo v Cafe Na půl cesty v Praze.

Od té doby Jiří Šmidt vystupuje sám se svou kytarou a skládá si všechny písničky, které se snaží představovat lidem na festivalech (např. Mohelnický dostavník, Muzika, Folkové prázdniny, Orlické ozvěny,Trampský širák, Ražický pražec, Folková růže a další) nebo v komornějším prostředí (např. v Praze - Balbínova poetická hospůdka jako host skupiny Neřež nebo tamtéž v samostatných pořadech kam si sám zve své hudební hosty.

Za zmínku stojí vystupování např. v Kavárně pod Vesuvem spolu se Simonou Klímovou, Nestíháme nebo 3M, v Čajovně na dně s Martinem Rousem atd./ Mezi jeho úspěchy patří, kromě postupu do Českého národního finále v Interpretační Portě a do Mezinárodního finále v Autorské Portě 2009 (píseň Večerní zprávy vyšla na promo CD Porta 2009 - České národní finále), také umístění písniček na předních příčkách v hitparádě Štafle na Samson Radiu v roce 2010.

V minulých létech to bylo dále například úspěšné účinkování v soutěži Talent Country Radia 2008, hostování v pořadu Dnes vás budím já nebo Folkmenu na Country Radiu, postup do Mezinárodního finále Autorské Porty 2007, semifinále Zahrady písničkářů, cena pro nejlepšího písničkáře na Odolen festu nebo Zvíkovecké kytičce.

V neposlední řadě stojí za zmínku spoluúčast na projektu Zdeňka Vřešťála CD “50 miniatur“, kam byla zařazena jeho písnička Podolská.

Jiří Šmidt natočil své sólové album “Jsem to já“ /vl.nákladem/. CD obsahuje 14 písniček a bylo nahráno ve studiu Atelier.Za mixážním pultem trpělivě seděl a o zvuk a dobrou náladu se staral Raven, člen skupiny Neřež.

Více informací najdete na webových stránkách. http://jirismidt.webzdarma.cz.

Za největší úspěch považuje každé povedené hraní ať již na festivalech, v klubech anebo jen pro pár kamarádů v hospůdce.

Mňága a Žďorp je pop-rocková skupina z Valašského Meziříčí, která je na hudební scéně 25 let.

Do povědomí se dostala především hitem „Hodinový hotel“, který je první skladbou na debutovém albu skupiny, nazvaném příhodně Made in Valmez (1991).

Oficiální stránky skupiny naleznete na www.mnaga.cz, kde jsou i ukázky tvorby této významné hudební skupiny.

Jarret o sobě na svých stránkách píše, že „je indierocková nebo folkrocková skupina, která svou stylovou nezařaditelností přivádí kritiku k šílenství. Přitom jde o pouhé respektování textu s absencí strachu použít při aranžování jakékoliv prostředky. Jde vesměs o původní tvorbu Bohouše Vašáka doplněnou o písně spřízněných autorů – Jakuba Nohy, Martina Kadlece a Pavla Havlíka.“

Jarret se za dobu své dlouhé existence vypracoval do pozice folkrockové špičky české hudební scény. Jejich styl se v průběhu trvání proměňoval pozvolna. Michal Kadlec do svého folkového tria angažoval v roce 1992 Marka Štulíra a tím založil skupinu Jarret. Už tehdy folkové seskupení nachází své východisko a inspiraci v Bobu Dylanovi, Neil Youngovi, Joni Mitchell, Alanis Morisett nebo Sheryll Crow.

Jarret se může chlubit nominací na cenu Anděl a šesti alby.

Nepřeslechnutelnou postavou Jarretu je zpěvačka Hanka Skřivánková, která disponuje zajímavými hlasovými barvami a její vokální projev je velmi působivý a pestrý. Hanka je na podiu dokonale svá a její vyzrálý projev je plný energie.

Skupina Jarret nyní představuje folkrockovou současnost. Pódiová suverenita z nich již před lety učinila hvězdy večerních programů žánrově otevřených festivalů.

Internetové stránky skupiny naleznete na www.jarret.cz a ukázku tvorby si můžete poslechnout na www. bandzone.cz/jarret.

Zdroj textu: www.jarret.cz a www.davidnemecek.cz (upraveno a zkráceno)

Jablkoň je setkáním Georga Friedricha Händela s pračlověkem. Tato velmi stručná charakteristika publicisty Jiřího Černého asi nejlépe vystihuje svéráznou hudbu ryze české (pražské) skupiny, která se s nevšedním nadhledem pohybuje na hranících moderní vážné hudby a popu. Skupina vznikla před více než třiceti lety a její začátky jsou spojeny především spoluprací s Jazzovou sekcí. Díky své „nezařaditelnosti“ se stejně samozřejmě pohybovala v oblasti folku, rocku, ale i jazzu a později také vážné hudby. Koncem osmdesátých let Jablkoň navázala pravidelnou spolupráci s houslovým virtuosem Jaroslavem Svěceným (Jablkoň & Svěcený) a následně i s Českým symfonickým orchestrem (FISYO) v projektu Symphonic Jablkoň. V té době také využila otevření hranic a začala velmi intenzivně koncertovat v zahraničí (Evropa, Severní Amerika, Afrika). Postupem let skupina sice omládla, ale svůj tradičně jablkoňsko - originální přístup k hudbě si ponechala. Kromě koncertování a natáčení desek dělá i hudbu k filmům (např. Smradi) a divadelním či televizním inscenacím. V současnosti hraje Jablkoň v této sestavě: Michal Němec (jediný zakládající člen) – zpěv, kytara; Martin Carvan – kytary, sbor; Johnny Judl – fagot, baskytara, el. kytara, sbor; Petr Chlouba – bicí, perkuse, sbor. Nepravidelným hostem je herečka (např. Ypsilonka, Husa na Provázku a další) Anička Duchaňová - zpěv, tenorsaxofon. Všichni jsou absolventy Konzervatoře, nebo Akademie muzických umění.

Diskografie: Devátá vlna (1988), Jablkoň & Svěcený (1991), Baba Aga (1992), Machalaj (1995), Symphonic Jablkon (1995), Písničky (1997), Bláznivá (1999), Jablkoň & Svěcený – Mumlava (2001), Cestující v noci (2003), Symphonic Jablkon XXV (2004), Hovada boží (2004), Oslava CD + DVD (2006), Malá lesní Jablkoň - Best of (2007), Půlpes (2009).

Spolupráce: Jaroslav Svěcený (housle), Pavel Wallinger (housle), Jiří Stivín (flétna, altsaxofon, basklarinet), Zuzana Lapčíková (cimbál, zpěv), Iva Bittová (zpěv), Zuzana Homolová (zpěv), Radůza (zpěv), Bára Hrzánová (zpěv), Jaromír Hnilička (trubka), Michal Gera (trubka), Filip Spálený (tuba), Petr Váša (fyzický básník), dětský sbor Skřivánek, Black Uganda Choir, Ars Brunensis chorus, Brno Brass Instrumets, Hradišťan, Český symfonický orchestr, Moravští symfonici, Filharmonie Hradec Králové, Brněnská filharmonie, Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín, Pražský Bigband Milana Svobody, Moravian Chamber Orchestra, Leoš Svárovský (dirigent), Aleš Podařil (dirigent) a další.

Ocenění: Anděl 1 + 1(ukradený) + x nominací; Alternativní festival Plauen (Cena kritiky); Mnichov - Toolwood (Cena diváků)...

Zdroj: www.jablkon.com

Letošní plakát si můžete stáhnout, vytisknout a kamkoli pro radost vylepit. Neljépe někam, kde ho uvidí i ostatní :) stahujte tady .

V návštěvnické sekci si můžete poslechnout letošní audio pozvánku na festival.

Článek o jedné z největšíh hvězd letošního Modletického zvonění:

Aneta Langerová zahajuje letní sezónu

Zpěvačka Aneta Langerová si na léto naplánovala celou řadu koncertů na letních festivalech, městských slavnostech a připravuje i několik samostatných vystoupení pod širým nebem. Na některých akcích Aneta vystoupí s akustickým programem.

“Máme za sebou celý rok koncertování, takže kapela je teď skvěle sehraná a doufám, že to bude znát. Také jsme začali jezdit výjimečně na některé akce akusticky a tomu jsme přizpůsobili aranže některých písní. Myslím, že se povedly. Proto letos vystoupím na několika menších festivalech a zahraju písně v akustickém znění, postavené hlavně na zpěvu, pianu a kytarách,” říká zpěvačka.
“Obsazení bude až na výjimky stejné jako na normálním hraní, jediný rozdíl je v tom, že celý repertoár vyznívá více písničkově, jako bych si sedla ke klavíru nebo ke kytaře a všechny písně zazpívala sama. Od toho se to odráží, takže mě sem tam doprovodí pouze piano s houslemi, někde se připojí i bicí, basa a kytary. Je to fajn, moc mě to baví, protože tato verze koncertů dává každé písní a jejímu obsahu velký prostor pro samotné sdělení. Tudíž je to daleko víc osobní a záleží velmi na výrazu zpěvu. Učím se na tom něco, co jsem zatím neměla možnost vyzkoušet tak naplno a to jest výraz,” dodává Aneta.
Během letních vystoupení zazní nejen písně z posledního alba Jsem, ale dojde na průřez celým Anetiným repertoárem. Letní vystoupení pod širým nebem se samozřejmě od běžných koncertů liší. “Logicky je to hlavně o počasí a také o světle. Když prší a není to slejvák nebo vyloženě bouřka, tak to je často hodně dobrodružné. Několikrát se stalo, že bouře přišla během hraní a to není nic příjemného, když se všude blýská a vy jste na pódiu, kde jsou všude samá železa a hlavně elektrika. Několikrát jsem své vystoupení na popud organizátora musela přerušit, aby nedošlo k nějakému úrazu. Ale to je tak. Příroda má svoji hlavu,” tvrdí zpěvačka a dodává „Hlavně obdivuji a velmi si vážím lidí, které ani počasí neodradí a vydrží být pod podiem, dokud se hraje, před nimi smekám“ A má vůbec čas se zastavit a prohlédnout si místa, která s kapelou navštíví? “Určitě bych si ráda prohlížela místa, kde koncertuju, ale bohužel to většinou v den koncertu nestíhám. Když se mi někde, kde hraju, líbí, vrátím se tam pak třeba na výlet. Je to daleko příjemnější forma, protože mám dostatek času a klidu na to si to místo užít.”

Čtyřiadvacetiletá zpěvačka na sebe upozornila v roce 2004 vítězstvím v soutěži Česko hledá SuperStar a hned se stala jednou z nejpopulárnějších českých zpěvaček. Hudbě se věnovala od nejútlejšího dětství, debutové album Spousta andělů vydala v roce 2004. V Česku i na Slovensku se stalo osmkrát platinové. Následovala alba Dotyk (2007) a Jsem (2009). Je držitelkou několika ocenění Akademie populární hudby Anděl. Naposledy za Skladbu roku v roce 2010, kterou se stala píseň V bezvětří z poslední alba Jsem. Je také držitelkou několika Cen hudební televize Óčko, ceny Český slavík, Žebřík nebo českých Televizních cen Týtý. Systematicky se věnuje charitě, především pomoci nevidomým dětem a dospělým. Od roku 2005 je patronkou nadačního fondu na podporu nevidomých projektu Světluška. V roce 2008 na Ovocném trhu v Praze slavnostně otevřela společně s exprezidentem Václavem Havlem kavárnu Potmě, v níž obsluhují nevidomí. Kavárna se od té doby otevírá každoročně a to v červnu vždy na přibližně 14 dní. Aneta pravidelně koncertuje se svou kapelou v Čechách i na Slovensku v rámci svých turné a také na vyhlášených hudebních festivalech.

www.langerovaaneta.cz